JEZDCI F1

top 5 jezdců rok vítězství
Lewis Hamilton 2007-dosud 98
Michael Schumacher 1991-2012 91
Sebastian Vettel 2007-dosud 53
Alain Prost 1980-1993 51
Ayrton Senna 1984–1994 41

závody

Mercedes

Valtteri Bottas

Valtteri Bottas přišel do formule 1 díky týmu Williams, u něhož v letech 2011 a 2012 pracoval jako testovací jezdec. V poslední sezóně před svým debutem nastupoval v pátečních volných trénincích. Do jeho kariéry investoval spolumajitel Williamsu Toto Wolff. První sezóna na vrcholu motorsportu byla pro Bottase do jisté míry smolná, protože forma Williamsu znovu upadla, takže jeho nejvyšší ambicí mohly být bodované pozice. Na chvostu startovního pole není snadné se předvést, přesto Bottas zaujal a tým mu prodloužil smlouvu o další rok.

Lewis Hamilton

Když bylo Lewisi Hamiltonovi 5 let, koupil mu otec auto na dálkové ovládání. V šesti letech se s ním Hamilton ukázal v televizi a zúčastnil se závodu.

V sedmi letech usedl Hamilton poprvé za volant motokáry, kterou dostal od svého otce. V roce 1995 vyhrál národní mistrovství motokárových kadetů. Nedlouho poté se sám šel představit Ronu Dennisovi z McLarenu u slavnostní večere, během které se rozdávaly ceny. Dennis mladého Brita od té doby sledoval a v roce 1997 s ním podepsal smlouvu, jejímž cílem bylo podporovat Hamiltonův rozvoj v motoristickém sportu.

Lewis Hamilton úspěšně závodil na motokárách a na konci roku 2001 podepsal s týmem Manor Motorsport smlouvu v zimní sérii Renault. V roce 2002 skončil v této sérii třetí a v roce 2003 této sérii již dominoval a stalem se mistrem. V roce 2004 přešel s tímto týmem do evropské série Formule 3 a skončil celkově pátý. Ve stejném roce poprvé testoval Formuli 1 s týmem McLaren Mercedes.

V roce 2005 přestoupil do týmu ASM a získal titul v evropské sérii F3. Následně přestoupil do GP2 k týmu ART. Brzy začal porážet zkušenějšího týmového kolegu Alexandra Prémata a vyhrál titul mistra GP2 ve své premiérové sezóně.

V roce 2007 vstoupil do Formule 1 jako týmový kolega Fernanda Alonsa v týmu McLaren-Mercedes a způsobil menší zemětřesení. Od prvního závodu byl naprosto vyrovnaným soupeřem dvojnásobného mistra světa a prvních devět Grand Prix dokončil na stupních vítězů. Lewis Hamilton bojoval o titul až do posledního závodu a i když mu nakonec scházely dva body, stal se nejúspěšnějším nováčkem v historii F1.

Vysněný titul vybojoval Lewis Hamilton již ve své druhé sezóně ve formuli 1. McLaren si udržel formu z předchozího roku a rozhodovalo se opět v Brazílii. Hamilton bojoval o titul s Massou a ve svůj prospěch rozhodl v poslední zatáčce posledního kola závodu.

V roce 2009 nevstoupil McLaren do sezóny s konkurenceschopným autem, a tak Hamilton mohl bojovat o vítězství znovu až v druhé polovině sezóny, ale do bojů o titul nepromluvil. To se mu podařilo až v roce 2010, přičemž ve hře byl až do poslední Grand Prix, ale nakonec skončil v šampionátu čtvrtý. Další sezóna v roce 2011 se mu nevydařila. Výsledkově sice dopadl lépe než v roce 2009, ale právě rok 2011 byl podle jeho vlastních slov nejhorší v kariéře. A to zejména kvůli velkým výkyvům ve výsledcích a častým kolizím. Poprvé v kariéře podlhel týmovému kolegovi, Button získal o 43 bodů víc.

V roce 2012 se Hamilton vrátil do formy a podával vrcholové výkony, ovšem tentokrát mu nepřála technika. Několik odstoupení z předních pozic mu zabránilo bojovat o titul.

V roce 2013 přestoupil Hamilton do Mercedesu, kde nahradil Michaela Schumachera. V roce 2014 získal Hamilton druhý titul mistra světa, když v posledním závodě porazil svého týmového kolegu Nica Rosberga. Rok 2015 byl ve znamení Hamiltona. Už v USA si Hamilton zajistil titul mistra světa.

V sezóně 2016 provázely Hamiltona technické problémy a to na začátku sezóny zejména v kvalifikacích. Začátek sezóny tak patřil Rosbergovi, který si vybudoval náskok. Hamilton ovládl závody nabitý červenec. Po letní přestávce se mu ale už tolik nedařilo. V Malajsii ho navíc z prvního místa odstavila porucha motoru. Přestože Hamilton vyhrál čtyři poslední závody, na titul to už nestačilo.

Ferrari

Charles Leclerc

Charles Leclerc je monacký závodní jezdec. V roce 2015 působil ve formuli 3, poté přešel do GP3, kterou v roce 2016 vyhrál. V roce 2017 se stal šampionem F2 a také se zúčastnil řady pátečních tréninků se Sauberem. Na konci roku 2017 oznámil tým Alfa Romeo Sauber, že za něj bude Leclerc závodit v sezóně 2018.Leclerc je členem Jezdecké akademie Ferrari a také to byl velký kamarád Julese Bianchiho.

Carlos Sainz

Ferrari je ve Formuli 1 tým s nejdelší historií, nechyběl totiž v jediné sezóně od roku 1950 až po současnost. Prvního vítězství dosáhla stáj z Maranella v roce 1951 v Silverstone.

Již v letech 1952 a 1953 získal ve Ferrari titul mistra světa Alberto Ascari. V padesátých a šedesátých letech dosahovali v barvách Ferrari pravidelných úspěchů jezdci jako Juan Manuel Fangio, Phil Hill či John Surtees. V letech 1961 a 1964 získalo Ferrari pohár konstruktérů.

Ještě více úspěchů přišlo v sedmdesátých letech, kdy Ferrari získalo čtyřikrát pohár konstruktérů. V letech 1975 a 1977 vyhrál ve Ferrari Niki Lauda titul mistra světa. Posledním úspěchem ve stejném desetiletí byl titul mistra světa v jezdcích s Jodie Scheckterem a pohár konstruktérů v roce 1979.

Poté následovalo delší období bez výrazných úspěchů, tým získal za dvacet následujících let "pouze" poháry konstruktérů v letech 1982, 1983 a 1999. Některé neúspěchy byly zapříčiněny i smůlou, když v roce 1982 tragicky zahynul Gilles Villeneuve a v roce 1990 přišel Alain Prost o titul v Suzuce po souboji s Ayrtonem Sennou.

Od zmíněného závodu v Suzuce nevyhráli Maranellští do roku 1994 jediný závod, Ferrari bylo pomalé a nespolehlivé. Následoval příchod Jeana Todta a designéra Johna Barnarda, což byl pro Ferrari ten správný krok. V roce 1996 začal pro Ferrari závodit Michael Schumacher. Titul mistrů světa v poháru konstruktérů v roce 1999 předznamenal dlouhou éru dominance rudých vozů. Následující rok získal Michael Schumacher titul mistra světa v jezdcích. Sezóna 2002 se odehrála v absolutní režii Ferrari, které vyhrálo 15 z celkových 17 závodů.

Úspěch Ferrari byl však poněkud poznamenán kritikou, která nelibě nesla uplatňování týmové režie. Právě v roce 2002 si jezdci Ferrari Rubens Barrichello a Michael Schumacher záměrně vyměnili pozici na cílové rovince v posledním kole závodů v Rakousku a v USA, což vyvolalo vlnu nesouhlasu.

Rok 2003 přinesl napínavý souboj v poháru jezdců a Michael Schumacher vybojoval titul mistra světa v posledním závodě v Suzuce. Titul v poháru konstruktérů taktéž patřil Ferrari.

V sezóně 2004 mělo Ferrari opět značný náskok nad svými soupeři a ani jeden z titulů Italům neunikl.

Historicky rekordní šňůru vítězství ukončil až v roce 2005 Renault, který pro sebe získal oba poháry. Ferrari v tomto roce skončilo třetí, následující rok však znovu bojovalo o titul s Renaultem. Ovšem i v roce 2006 Ferrari francouzskému rivalovi podlehlo.

Po deseti letech u Ferrari odešel Michael Schumacher do závodnického důchodu a v sezóně 2007 hájili barvy Ferrari Felipe Massa a Kimi Räikkönen. Největším soupeřem byl pro Scuderii McLaren, ten byl ale kvůli špionážní aféře z poháru konstruktérů diskvalifikován, takže Ferrari získalo s přehledem 15. titul.

V duchu tradiční rivality s McLarenem se nesla i sezóna 2008 a v poháru konstruktérů znovu zvítězilo Ferrari, ale jezdecký titul putoval k britským rivalům.

Vyčerpávající boj o titul se negativně projevil v roce 2009. Stejně jako McLaren nezvládlo Ferrari využít potenciál nových pravidel a boje o titul sledovalo s odstupem. V průběhu roku se dokázalo zlepšit a zásluhou Kimiho Räikkönena získalo alespoň vítězství v belgické Grand Prix. Nepříjemnou komplikaci představovalo zranění Felipeho Massy v Maďarsku.

Před sezónou 2010 se Ferrari rozhodlo urychlit příchod Fernanda Alonsa do Maranella, místo mu musel uvolnit Räikkönen. Ačkoliv Ferrari vyhrálo hned první závod, v prostřední části roku ztrácelo a v poháru konstruktérů na špičku nestačilo. V šampionátu jezdců se Alonsovi dařilo lépe, do posledního závodu vstupoval jako vedoucí jezdec klasifikace, ale nakonec se musel sklonit před Sebastianem Vettelem a Ferrari zůstalo bez titulu. V následující sezóně Ferrari nedokázalo konkurovat Red Bullu a často ani McLarenu, takže zůstalo další rok bez vítězství v šampionátu. Fernando Alonso sice získal více bodů než v předchozí sezóně, ale na Vettela to ani zdaleka nestačilo.

Po potížích z úvodu roku bojovalo Ferrari v sezóně 2012 znovu na předních pozicích a Fernando Alonso měl šanci na zisk titulu až do posledního závodu, ale nakonec opět podlehl Vettelovi. V konstruktérech se Scuderii podařil posun na druhou pozici za Red Bull Racing. V roce 2013 se týmu sice podařilo vstoupit do sezóny v dobré formě, ale neudržel ji. Navíc musel čelit dominantnímu Red Bullu a lepšímu Mercedesu, což znamenalo nejen ztrátu ambicí na titul, ale také propad na 3. místo v konstruktérech.

Red bull

Max Verstappen

Max Vestappen bude od roku 2015 závodním jezdcem týmu Toro Rosso. Stane se nejmladším jezdcem v historii formule 1. Při své závodní premiéře mu bude necelých 17,5 let. Verstappen před příchodem do F1 jezdil v evropské sérii Formule 3. Je synem bývalého jezdce formule 1 Jose Verstappena.

Sergio Pérez

Sergio Pérez získal v roce 2010 titul vicemistra GP2 a stejně jako vítěz této série Pastor Maldonado zamířil do formule 1. Podobně jako venezuelskému soupeři mu pomohla finanční podpora, kterou disponoval. Spolu s ním k Sauberu přišla mexická telekomunikační firma Telmex Carlose Slima. Ve své debutové sezóně Pérez dokázal, že si místo ve formuli 1 zaslouží. Komplikace však pro něj znamenala nehoda v monacké kvalifikaci, kvůli které musel vynechat dva závody, přičemž úplné zotavení z velkého otřesu mu trvalo ještě dlouho. Sauber však neváhal s ním brzy prodloužit smlouvu i na rok 2012.

A udělal dobře, Mexičan se mu odvděčil mimo jiné třemi pódii. Výkonnostně šel nahoru a všiml si toho mimo jiné McLaren, který po něm sáhl, když potřeboval zaplnit pro rok 2013 volné místo po Lewisi Hamiltonovi. Vysněná kariéra u top týmu ale Pérezovi nevyšla. Musel se prát s nekonkurenceschopným vozem a na rozdíl od předchozí sezóny nedosáhl na stupně vítězů. Navíc McLaren nebyl spokojený s jeho přístupem, a tak se hned po prvním roce zbavil. Mexičan poté zamířil k Force Indii.

McLaren

Lando Norris

Lando Norris je britský závodní jezdec. Do formule 1 vstoupil v roce 2019 jako jezdec stáje McLaren. S týme z Wokingu spolupracoval už před vstupem do F1. V jeho juniorském programu byl od roku 2017. Kromě testů se Lando Norris zúčastnil v roce 2018 také sedmi prvních pátečních tréninků.

Před vstupem do F1 závodil Norris mimo jiné v evropské F3, kterou v roce 2017 vyhrál. O rok později přestoupil do formule 2, kde skončil na druhém místě.

Kromě juniorských soutěží se Norris v roce 2018 zúčastnil také čtyřiadvacetihodinovky v Daytoně, kde byl v posádce s Philipem Hansonem a Fernandem Alonsem.

Daniel Ricciardo

Daniel Ricciardo je odchovancem juniorského programu Red Bullu. Ve formuli 1 přesto debutoval v Grand Prix Velké Británie 2011 v barvách týmu HRT, kde nahradil Narajna Kartykejana. Do španělské stáje ho umístil Red Bull, aby si vyzkoušel, jak bude australský závodník jezdit pod tlakem. Jelikož se Ricciardo osvědčil, umístil ho Red Bull pro rok 2012 do své juniorské stáje Toro Rosso. Italové disponovali jedním z nejpomalejších vozů, a tak Ricciardo nemohl příliš vyniknout.

Důležité pro něj bylo srovnání s týmovým kolegou Jeanem-Ericem Vergnem. I když získal méně bodů než Francouz, vedení Red Bullu bylo s jeho výkony spokojeno a dalo mu další šanci v roce 2013. A tu využil naplno. Výkonnostně sice nijak nevyčníval, ale jeho šéfové nabyli dojmu, že bude tím nejlepším nástupcem Marka Webbera u Red Bullu Racing a v sezóně 2014 z něj udělali týmového kolegu Sebastiana Vettela a Ricciardo obstál. Vůz Red Bullu mu v sezóně evidentně sedl a Ricciardo nakonec na body Vettela porazil. Jako jediný navíc dokázal porazit jezdce Mercedesu. V Kanadě 2014 si připsal první vítězství ve formuli 1. Poté přidal ještě dvě výhry v Maďarsku a Belgii.

V sezóně 2015 se Red Bullu kvůli motorům Renault příliš nedařilo. Vettel odešel k Ferrari a Ricciardovým týmovým kolegou se tak stal Kvjat. O rok později to bylo už lepší. Ricciardo bojoval o vítězství v Monaku, ale připravila ho o něj chyba mechaniků v boxech. Ricciardo se nakonec dočkal v Malajsii. Celkově skončil na třetím místě.

Alpine

Fernando Alonso

Fernando Alonso začal závodit na motokárách když mu bylo 13 let. Vyhrál titul mistra Španělska v kategorii kadetů v roce 1994. O dva roky později získal titul juniorského mistra světa motokár a s motokárami pokračoval až do roku 1999.

Poté začal závodit s vozy v sérii Nissan Open za tým Adriana Campose. Titul získal hned napoprvé a sponzorován Telefónicou přestoupil do Formule 3000. Závodil za tým Astromega, vyhrál závod ve Spa a celkově skončil čtvrtý. Následně podpsal smlouvu s Flaviem Briatorem, který začal řídit kariéru mladého Španěla. Alonso začal testovat pro tým F1 Minardi a v roce 2001 se stál závodním pilotem ve stejném týmu. Po své první sezóně ve Formuli 1 se rozhodl přestoupit na místo testovacího jezdce do Renaultu, o rok později byl již v této stáji závodním pilotem.

Jako nejmladší pilot v historii vyhrál svůj první závod v Maďarsku 2003. Rok 2004 byl obtížnější, ale v roce 2005 se stal nejmladším mistrem světa v historii F1. V roce 2006 svůj titul obhájil a přestoupil do McLarenu.

Španělova kariéra u britského týmu neměla dlouhého trvání a i když bojoval až do posledního závodu o titul mistra světa, neshody s Lewisem Hamiltonem a vedením McLarenu vyústily v předčasné ukončení smlouvy. Alonso se na konci roku vrátil do Renaultu, s kterým získal své dva tituly

Avizovaný návrat Renaultu do formy měl však jisté zpoždění a Alonso měl k dispozici konkurenceschopný vůz až ke konci sezóny. Nazdory očekáváním se mu podařilo zvítězit ve dvou GP a s Renaultem prodloužil smlouvu až do roku 2010. V roce 2008 však přišel o dvě prvenství. Nejmladším vítězem GP se stal Vettel a nejmladším mistrem světa Hamilton

V roce 2009 vyplaval na povrch skandál z GP Singapuru 2008, v které získal Alonso vítězství díky úmyslné nehodě Nelsona Piqueta. Tým Renault se dostal do rozkladu a Alonso se dohodl na přestupu s týmem Ferrari.

Premiérová sezóna v červeném se španělskému jezdci vydařila, navzdory slabší formě Ferrari v prostřední části roku 2010. Do posledního závodu dokonce vstupoval jako vedoucí jezdec šampionátu, ale kvůli nezvládnuté závodní strategii titul nakonec nezískal. V roce 2011 si Alonso bodově ještě polepšil, ale kvůli dominantnímu Vettelovi o titul bojovat nemohl. Částečnou útěchou mu bylo jediné vítězství Ferrari v sezóně, které získal v Silverstonu. Jeho naděje se proto upřely na sezónu 2012. Ta mu přinesla další účast v boji o titul.

I když monopost Ferrari většinu času ztrácel na konkurenci, Alonso vydržel ve hře do titul až do posledního závodu díky zřejmě nejlepším výkonům své kariéry. Na jeho konci ale neslavil, titul si znovu odvezl Sebastian Vettel. Do následující sezóny 2013 sice Scuderia vstoupila v dobré formě, v průběhu roku ale výkonnostně ztratila a Alonso se musel znovu sklonit před Sebastianem Vettelem, který disponoval bezkonkurenční technikou.

Esteban Ocon

Esteban Ocon se narodil 17. září 1996 ve francouzském Évreux. V roce 2013 jsme ho mohli vidět v týmu ART Junior Team v Formula Renault 2.0 NEC a Eurocup Formula Renault 2.0. V roce 2014 působil ve formuli Renault 3.5, ale především v evropské F3, kterou dokázal vyhrát. V roce 2014 si poprvé vyzkoušel také vůz formule 1 a to Lutus a Ferrari. V Abú Dhabí odjel s Lotusem páteční trénink

V roce 2015 se přesunul do GP3, kde velmi zajímavým způsobem získal titul. Z 18 závodů totiž Ocon vyhrál jen jeden – a to hned ten první ve Španělsku. Konzistentní výkonu mu ale nakonec dopomohly k celkovému vítězství.

V roce 2016 byl představen jako rezervní jezdec Renaultu a začal závodit v DTM, kde ale skončil nejlépe na 9. místě. Ve formuli 1 se zúčastnil pátečních tréninků za Renault a sezónních testů za Renault a Mercedes. Dne 10. srpna byl oznámen jako závodní jezdec Manoru, kde nahradil Haryanta. Debut si tak odbyl při GP Belgie ve Spa.

Aston Martin

Sebastian Vettel

Sebastian Vettel zdědil vášeň pro motorsport po svém otci, který závodil v motokárách a jízdě do vrchu. Malý Sebastian to chtěl samozřejmě také vyzkoušet a jít v otcových stopách. "Netrvalo to dlouho a brzy jsem dostal svou první motokáru," svěřil se Vettel. "Jezdil jsem jedno kolo za druhým a vůbec jsem nechtěl přestat. Byli mi asi tři roky."

V sedmi letech Vettel poprvé závodil - a brzy oslavil své první vítězství na motokárách. V roce 1997 získal svůj první titul mistra Německa, to mu bylo deset let. Poté už nad svými soupeři jednoznačně dominoval. V roce 1999 nastoupil na evropskou scénu a jen dva roky na to získal titul mistra Evropy.

Své první kilometry ve formulovém voze najel Sebastian Vettel ve Formuli BMW. V roce 2003 získal titul nováčka roku a v následující sezóně již deklasoval své soupeře osmnácti vítězstvími z dvaceti. V roce 2005 udělal další krok vzhůru ve své kariéře, když nastoupil do Eurosérie F3. Opět si vysloužil titul nováčka roku. Již v první sezóně získal dvě vítězství v Hockenheimu a na Nürburgringu.

V sezóně 2006 mu pak patřilo celkové druhé místo v šampionátu. Sebastian Vettel zároveň působil v roli testovacího jezdce týmu BMW-Sauber, což mu umožnilo v roce 2007 nahradit Roberta Kubicu v Grand Prix USA. Vettel v tomto závodě dojel osmý a získal jeden bod. Poté, co se stáj Toro Rosso rozloučila v průběhu sezóny se Scottem Speedem, dala možnost Vettelovi, aby hájil její barvy od GP Maďarska. Vettel s tímto týmem zůstal i v roce 2008.

V rozporu se všemi předpoklady podával tým Toro Rosso v roce 2008 lepší výkony než mateřská stáj Red Bull Racing, vše vyvrcholilo vítězstvím Sebastiana Vettela v mokré Grand Prix Itálie. Na konci roku Vettel přestoupil právě do Red Bullu Racing, kde nahradil Davida Coultharda.

Po velkých změnách v technických pravidlech se Red Bullu podařilo pro sezónu 2009 postavit velmi dobré auto a Vettel s ním bojoval o titul, přičemž byl nejbližším soupeřem Jensona Buttona, který se nakonec stal mistrem světa. Německý mladík si vše vynahradil v sezóně 2010, kdy se do vedení v šampionátu sice dostal jen jednou, ale v tu nejdůležitější chvíli - po posledním závodě. Stal se tak nejmladším mistrem světa v historii formule 1. To mu dodalo na sebedůvěře a v sezóně 2011 dominoval. Od prvního závodu nikoho nepustil do vedení šampionátu a svůj titul s obrovským náskokem obhájil, přičemž ustanovil několik nových rekordů. Mimo jiné se stal nejmladším dvojnásobným šampiónem v historii formule 1 a získal pro jednu sezónu rekordních 15 pole position.

Nasledující sezóna byla pro Vettela o poznání těžší, o titul musel bojovat až do posledního závodu s Fernandem Alonsem, přesto znovu triumfoval a stal se trojnásobným mistrem světa. V roce 2014 měl Vettel svůj úkol o něco snazší. V úvodu sezóny sice Red Bull nevyčiníval, takže musel hodně bojovat, ale s postupem času vůz zrychlil natolik, že v závěru německý mistr totálně dominoval a svůj čtvrtý titul získal s velkým předstihem. Ve své rekorndní sezóně vyhrál 13 závodů.

Lance Stroll

Lance Stroll se narodil v roce 1998 v kanadském Montrealu. Mimo jiné závodil v italské formuli 4, kterou v roce 2014 vyhrál. O rok později jezdil v evropské F3, kde skončil 5. a také v Toyota Racing Series, kterou vyhrál.

Stroll byl členem Jezdecké akademie Ferrari, ale v roce 2015 se přesunul k Williamsu. V roce 2016 dominantním způsobem vyhrál evropskou F3. Získal 520 bodů, druhý Maximilian Günther měl bodů 320. Dne 3. listopadu 2016 byl Stroll potvrzen v roli závodního jezdce Williamsu pro sezónu 2017.

Strollův otec je miliardář, podniká v oděvním průmyslu. Vlastní také sbírku vozů Ferrari.

Haas

Mick Schumacher

Mick Schumacher je synem sedminásobného mistra světa formule 1 Michaela Schumachera. Po závodění v motokárách se přesunul do světa monopostů. V letech 2017 a 2018 jezdil v evropské F3. V první sezóně skončil dvanáctý, ale druhou část druhé sezóny měl silnou a vyhrál titul. Velmi podobně si pak počínal ve formuli 2. V první sezóně v roce 2019 skončil opět dvanáctý, ale ve druhé sezóně získal titul a vyhrál dva závody.

Od začátku kariéry ve formulích podporuje Schumachera Jezdecká akademie Ferrari.

chumacher byl spojován s týmem Alfa Romeo, ale nakonec podepsal s Haasem. V roce 2021 závodí v americkém týmu vedle Nikity Mazepina.

Nikita Mazepin

Nikita Dmitrijevič Mazepin je ruský závodník a syn podnikatele Dmitrije Mazepona, který podniká v oblasti chemického průmyslu. V letech 2016 a 2017 závodil Mazepin v evropské F3, kde skončil ve druhé sezóně na desátém místě. V roce 2018 závodil v GP3, kde skončil druhý. Poté přešel do formule 2. V první sezóně skončil 18., ve druhé v roce 2020 obsadil páté místo.

Na začátku prosince 2020 potvrdil tým Haas Mazepina pro rok 2021. Krátce poté se na Instagramu objevilo video, na kterém Mazepin obtěžuje ženu. Haas začal situaci řešit. Nebyl to ale první kontroverzní moment pro ruského mladíka.

Kromě tvrdých soubojů, které jsou často za hranou pravidel, má problémy i mimo trať. V roce 2016 v evropské F3 napadl a udeřil pěstí Calluma Ilotta, za což dostal zákaz startu v jednom závodě.

Alpha Tauri

Pierre Gasly

Pierre Gasly je jedním z jezdců juniorského programu Red Bullu. Rodák z francouzského města Rouen závodil v sérii Renault 3.5, kde skončil v roce 2014 druhý. Už v témže roce odjel několik závodů v GP2, kde se o rok později usadil natrvalo. V roce 2015 skončil Gasly na 8. místě. V roce 2016 se stal šampionem GP2. Gasly také testoval s Red Bullem a byl spojován s Toro Rosso pro sezónu 2017. Red Bull si ale ve svém juniorském týmu nakonec ponechal Daniila Kvjata.

Gasly v roce 2017 závodil v japonské super formuli, kde mu titul unikl jen o vlásek. V GP Malajsie 2017 debutoval ve formuli 1, když u Toro Rosso nahradil Daniila Kvjata.

Júki Cunoda

úki Cunoda (v anglické transkripci Yuki Tsunoda) závodil v letech 2016 až 2018 v japonské formuli 4. V letech 2017 a 2018 odjel v sérii celé sezóny s skončil na třetím, respektive prvním místě. Poté pokračoval Cunoda v závodění v Evropě. Ve formuli 3 byl v roce 2019 na celkovém devátém místě. V roce 2020 jezdil za Carlin ve formuli 2, kde skončil na třetím místě. Cunoda vyhrál 3 závody a získal 7 pódií.

Po posledním závodě sezóny 2020 formule 1 se zúčastnil jednodenního testu s týmem AlphaTauri. Po tomto testu byl potvrzen jako jezdec týmu od roku 2021. V týmu nahradil Daniila Kvjata

Alfa Romeo

Kimi Räikkönen

Kimi Räikkönen začal se závoděním na motokárách když mu bylo 12 let. V roce 1999 se zúčastnil čtyř závodů v britské Formuli Renault. Několikrát si také vyzkoušel Formuli Ford, ale nakonec se soutředil na Formuli Renault a závodil v britské zimní sérii s týmem Manor Motorsport. Vyhrál všechny čtyři závody. V roce 2000 setrval se stejným týmem a vyhrál sedm závodů z deseti, přičemž ve zvbývajících třech dosáhl na pódiová umístění. Ve stejném roce také odjel 3 závody v evropské sérii Formule Renault a vyhrál dvakrát.

Svými úspěchy na sebe upozornil natolik, že byl pozván na testování s týmem F1 Sauber v září 2000 v Mugellu. Na Petera Saubera udělal takový dojem, že s ním okamžitě byla uzavřena smlouva na rok 2001 a stal se tak týmovým kolegou Nicka Heidfelda. Vé svém premiérovém závodě ve Formuli 1 skončil šestý a připsal si svůj první bod. Během zbývajících závodů sezóny bodoval ještě třikrát.

V srpnu 2001 se o Fina začal zajímat McLaren, výsledkem bylo podepsání pětileté smlouvy o měsíc později. Räikkönen tak u McLarenu nahradil svého krajana Miku Häkkinena. V roce 2002 trpěly vozy McLaren častými poruchami a svůj první závod vyhrál Fin až v Malajsii 2003. Tentýž rok bojoval do posledního závodu o titul mistra světa s Michaelem Schumacherem, nakonec skončil druhý. V roce 2004 se trápil s příliš nepovedeným McLarenem MP 4-19 a vyhrál za celou sezónu jediný závod v Belgii s upraveným MP 4-19B. Rok 2005 byl ve znamení rychlosti nového McLarenu, nedobrá spolehlivost však vedla Fina pouze k druhému titulu vicemistra světa. 2006 byl posledním rokem Räikkönena u McLarenu, kterému se znovu nepodařilo postavit vůz schopný dosáhnout mistrovského titulu.

V roce 2007 začal Kimi Räikkönen psát novou kapitolu svého působení ve F1 u Ferrari, ihned ve svém prvním roce v italských barvách dokázal získat titul mistra světa. Začátek sezóny se Finovi příliš nevydařil, potřeboval se přizpůsobit novému vozu, ale v druhé její polovině neměl soupeře a v posledním závodě oslavil titul mistra světa.

Vstup do sezóny 2008 se Räikkönenovi povedl a vše nasvědčovalo tomu, že bude znovu jedním z hlavních kandidátů na titul. Slabé výsledky z druhé poloviny roku však znamenaly konec nadějí již dva závody před koncem sezóny. V roce 2009 postavilo Ferrari nekonkurenceschopné auto a Fin na další úspěchy pomýšlet nemohl. Čest Maranella zachránil jediným vítězstvím sezóny v Belgii. Na konci roku pak musel navzdory platné smlouvě uvolnit místo Fernandu Alonsovi, jehož do Ferrari protlačil jeho sponzor Santander.

Räikkönen poté na formuli 1 zanevřel a odešel závodit do rallye. Kromě WRC si vyzkoušel také NASCAR, ale po dvou letch dospěl k závěru, že jeho parketou zůstává královna motorsportu, a tak se s týmem Lotus domluvil na návratu v sezóně 2012. Mnozí pochybovali o Räikkönenově motivaci, ale brzy všechny obavy zmizely. Fin se sice trochu trápil s kvalifikační rychlostí, ale v závodech vše doháněl. Sedmkrát se postavil na stupně vítězů a v Abú Zabí získal Lotusu vysněné vítězství v Grand Prix. Byl nejspolehlivějším jezdcem sezóny, kromě jednoho brazilského kola odjel všechny ve všech závodech, vždy viděl cíl. V šampionátu skončil třetí a stal se jedním z překvapení sezóny. Pokračování v roce 2013 bylo proto logickým důsledkem.

Ve své druhé sezóně po návratu pokračoval Fin ve velmi dobrých výkonech, vyhrál hned první závod v Austrálii a k tomu později přidal dalších sedm pódiových umístění. V závěru sezóny se ale zhoršil jeho vztah s Lotusem, protože nedostával plat, což byl jeden z důvodů, proč vynechal poslední dva závody a nechal si operovat záda. Mezitím se už dohodl na přestupu k Ferrari, které ho v roce 2009 vyplatilo ze smlouvy, aby pro něj už dál nezávodil.

Antonio Giovinazzi

Antonio Giovinazzi je italský pilot formule 1. Ve F1 debutoval v roce 2018, kdy na dva závody nahradil zraněného Pasca Wehrleina u Sauberu. V dalším roce působil jako třetí jezdec Ferrari. Absolvoval také několik volných tréninků u Sauberu.

Giovinanzi před vstupem do F1 závodil v GP2, kde v roce 2016 skončil druhý. Ještě předtím závodil tři roky v evropské F3.

Williams

Nicholas Latifi

Nicholas Latifi je kanadský závodní jezdec, syn Michaela Latifiho, který je šéfem společnosti Sofina Food a akcionářem McLarenu. Kariéra Nicholase Latifiho se ale zatím McLarenu vyhýbá. V roce 2016 se stal testovacím jezdcem Renaultu. V březnu stejného roku si vyzkoušel starší vůz na trati v Silverstonu, o rok později pak v Barceloně usedl do aktuálního vozu Renaultu

Od roku 2018 působil Nicholas Latifi jako testovací jezdec Force Indie. Zúčastnil se i několika pátečních tréninků. Od roku 2019 pak spolupracoval s týmem Williams, za který odjel další první páteční tréninky. Od roku 2020 za tým závodí.

Před příchodem do F1 závodil Latifi mimo jiné ve formuli Renault 3.5, evropské F3, GP2 a formuli 2. Největšího úspěchu dosáhl právě ve formuli 2, kde skončil v roce 2019 na druhém místě.

George Russell

George Russell je britský závodní jezdec a pilot formule 1. Do královny motorsportu vstoupil Russell v roce 2019 s týmem Williams, kde byl týmovým kolegou Roberta Kubici.

Před vstupem do F1 závodil Russell v evropské F3, kde skončil v roce 2015 na šestém a o rok později na třetím místě. Poté se přesunul do GP3, kterou v roce 2017 vyhrál s týmem ART Grand Prix. Se stejným týmem dosáhl na vítězství v roce 2018 také ve formuli 2. V posledních dvou závodech F1 sezóny 2017 se zúčastnil prvních pátečních tréninků s týmem Sahara Force India.

Od roku 2017 je George Russell členem juniorského programu Mercedesu.